January 2011

Perfektní svět

19. january 2011 at 22:22 | K. |  →Krutý život štvané Kaku
Celý den mi v hlavě zněla jedna písnička (než ji nahradila Baby od Justina Biebra (cítím v kostech, že jsem na tom hodně, hodně špatně))... spíš jeden útržek z ní: "And things go wrong no matter what I do." (Kdyby to někoho zajímalo, tak je to Florence and the Machine - You got the love.) Je to tak strašně pravdivá věta... Vážně. Zase mám nějaký období, kdy si připadám jako slon v porcelánu. Všechno se bortí. No dobře, jsem převážně uražená jenom proto, že dostanu trojku z češtiny a mám pocit, že si to nezasloužím. Ale tvařme se, aspoň na chvíli, že to s tím nesouvisí.
Představte si svět, svět ve kterém je všechno jednodušší, věci jasnější, tráva zelenější... svět, kde se vaše city, myšlenky a názory vyjadřují stejně bez problémů jako cokoli jiného. Kde vám nikdo nenadává za vaše chyby, přesvědčení, ani nedokonalosti. Svět, kde voní květiny, zpívají ptáci, svítí slunce, šumí moře, vítr se prohání v korunách stromů a všude je tak božský klid... Jak strašně ráda bych zrovna teď byla na takovém místě, kde by mě nic netrápilo, kde bych se mohla odpoutat od reality, na chvíli zapomenout. Jen tak si sednout do parku na lavičku v tom kouzelném světě, zavřít oči a poslouchat dění kolem sebe.
Je toho tak moc. Škola, lidi kolem mě (i ti, co jsou ode mě příliš daleko a já bych chtěla, aby byli blíž), doma je to nanic. Všichni po mně pořád něco chtějí. Většinou věci, které jim nemůžu dát. Jako například češtinář, který na mě ráno vybalil, že mě chce zkoušet a zkusil to na mě s jakýmsi francouzským romantismem (no co to je, sakra?!). Když jsem na něj chvíli bez výrazu koukala, pak několikrát zamrkala, pak zakašlala a nakonec ze mě začalo padat něco jako "ééé...", "ehm" a "noo", a on mě nakonec (po hodině trápení, proboha!!) nechal posadit se slovy: "Asi to necháme na trojce, co myslíš?" s potutelným úsměvem na tváři, jako by to bylo bůhvíjak veselé, naštvala jsem se a uzavřela jsem se do nepropustného krunýře, kam nikoho nevpouštím. Minimálně do zítřka. Tak.
Nedává to podle vás smysl? Nevadí... Takový je život.

Kaku

Btw. Opět mi nefuguje net, jsem velice nadšená a možná trochu hysterická...